Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Indukce extracelulárních fosfatáz acidotolerantních planktonních řas z rodu Coccomyxa: vliv koncentrace a formy fosforu
Macholdová, Markéta ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Ševců, Alena (oponent)
Fosfor je častým limitujícím prvkem pro fytoplankton ve sladkovodních ekosystémech, protože řasy a sinice jsou schopné ho přijímat pouze v rozpuštěné anorganické formě. Fytoplankton má několik mechanismů, pomocí kterých umí nedostatek fosforu překonávat. Jedním z nich je produkce extracelulárních fosfatáz. Tyto enzymy jsou vylučovány na povrchu buněk nebo uvolňovány do jejich okolí a hydrolyzují organické molekuly obsahující fosfor. Uvolněný anorganický fosfor může být následně přijímán buňkami. Tento mechanismus může zásadně ovlivnit konkurenceschopnost některých druhů řas v prostředí s dlouhodobou limitací fosforem (např. působením nízkého pH na dostupnost fosforu). V této práci byl v laboratorních podmínkách zkoumán vliv koncentrace a formy fosforu na extracelulární fosfatázovou aktivitu kmenů rodu Coccomyxa (Chlorophyta), které byly izolované ze dvou acidifikovaných lokalit s různou dostupností fosforu - Plešného jezera a Hromnického jezírka. Extracelulární fosfatázová aktivita byla vyhodnocena na úrovni jednotlivých buněk pomocí metody FLEA a fluorescenční mikroskopie. Metoda FLEA umožňuje pomocí umělého substrátu ELF® 97 fosfátu zobrazit fosfatázově aktivní místa na povrchu buněk. Extracelulární fosfatázová aktivita byla indukována kultivací v médiích s anorganickou i organickou formou...
Taxonomic position, phylogenetic relationships and metal resistance of green algae dominating in phytoplankton of two acid lakes
Barcyte, Dovile ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Hašler, Petr (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo objasnit taxonomické postavení a fylogenetické vztahy planktonních řas dominujících ve dvou kyselých jezerech s vysokou koncentrací kovů (Hromnické jezírko a Plešné jezero, Česká republika) a porovnat tyto izoláty s jinými blízce příbuznými kmeny s důrazem na toleranci k různým toxickým kovům (Cr, Al, Cu, Mn, Zn, Hg). Fylogenetické analýzy ukázaly, že oba kmeny patří k druhu Coccomyxa simplex. Poprvé tak bylo prokázáno, že právě tento druh se může stát dominantní planktonní řasou v extrémním prostředí kyselých jezer se zvýšeným přísunem fosforu. Na základě analýzy 18S rDNA bylo možné v rámci rodu Coccomyxa rozlišit čtyři nezávislé fylogenetické linie, z nichž tři obsahují sladkovodní izoláty z kyselého prostředí. Z různých chemických roztoků byly získány nové kmeny nedávno popsaného druhu Coccomyxa polymorpha. Z testů toxicity vyplynulo, že kmeny druhu Coccomyxa simplex vyizolované z Hromnického jezírka a z Plešného jezera nevykazují zvýšenou odolnost k vysoké koncentraci kovů. V případě hliníku byla reakce kmenů výrazně odlišná, ale nezávisela na koncentraci tohoto kovu v prostředí, odkud byl kmen vyizolován. Schopnost tohoto druhu přežít v extrémním prostředí je pravděpodobně daná jinými faktory, než je zvýšená tolerance k toxickým účinkům kovů. Klíčová slova:...
Vliv kvality potravy na růst a přežívání perloočky Daphnia longispina (Crustacea: Cladocera)
Sýkorová, Veronika ; Sacherová, Veronika (vedoucí práce) ; Macháček, Jiří (oponent)
Tato práce je zaměřená na ekologické procesy mezi planktonními organismy. Především si pokládám otázku, jak velký vliv má kvalita potravy na růst a přežívání sladkovodního zooplanktonu. Zaměřuji se na to, jaký vliv na růst konzumenta má různý poměr uhlíku, dusíku a fosforu v potravní nabídce. Také mě zajímá, jaké má nároky na potravu mnou vybraný konzument Daphnia longispina. Toto rozsáhlé téma specifikuji na otázku, zda má různá kvalita a kvantita potravy vliv na parametry životní historie u druhu Daphnia longispina, a zda absenci běžného druhu perloočky Daphnia longispina v Plešném jezeře ovlivňuje nevhodná kvalita potravy. V laboratorních podmínkách jsem chovala Daphnia longispina po dobu 2 let. Krmila jsem je řasou izolovanou z Plešného jezera Monoraphidium dybowskii pěstovanou v médiích o dvou různých stechiometrických poměrech. První medium bylo obohacené o fosfor (C:P 290) a druhé mělo přibližně stejný poměr mezi uhlíkem a fosforem jako řasy v Plešném jezeře (C:P 1174), tedy o fosfor ochuzené. Dále jsem použila ještě 4 různé kvantity potravy (měřeno obsahem organického uhlíku, 1, 2 a 4 mg C/l). Perloočky krmeny potravou z media, které mělo C:N:P poměr přibližně stejný, jako má Plešné jezero, žily výrazně kratší dobu a po dobu pokusu se nerozmnožovaly ani ve variantě s největším množstvím...
Vývojová stadia klešťanky horské (Glaenocorisa propinqua) (Heteroptera: Corixidae)
KUBŮ, Anežka
Práce předkládá soubornou informaci o vývojových stádiích klešťanky horské (Glaenocorisa propinqua). Zabývá se morfologickými znaky jednotlivých preimaginálních vývojových stádií, jejich popisem a rozdíly mezi jednotlivými vývojovými stádii. Práce obsahuje klíč k určování nymf klešťanky horské a také návrh informačního materiálu o tomto druhu, pro návštěvníky glaciálních jezer na Šumavě.
Formy fosforu, hliníku a železa v půdách povodí acidifikovaných horských jezer
VEJŘÍKOVÁ, Ivana
Diplomová práce se zabývá formami fosforu, hliníku a železa v půdách povodí acidifikovaných horských jezer. Zaměřuje se na změny chemismu půd v povodích šumavských jezer mezi lety 2000 a 2010. Dále srovnává frakcionaci podle Psennera a Pucska (1988) s běžně používanými pedologickými extrakčními stanoveními.
Formy fosforu, hliníku a železa v půdách povodí acidifikovaných horských jezer
VEJŘÍKOVÁ, Ivana
Diplomová práce se zabývá formami fosforu, hliníku a železa v půdách povodí acidifikovaných horských jezer. Zaměřuje se na změny chemismu půd v povodích šumavských jezer mezi lety 2000 a 2010. Dále srovnává frakcionaci podle Psennera a Pucska (1988) s běžně používanými pedologickými extrakčními stanoveními.
Rychlost dekompozice rostlinného opadu v půdách ledovcových jezer na Šumavě
VANĚK, Daniel
Má práce se zabývá studiem vlivu rozdílného chemického složení dominantně se vyskytujících druhů rostlinného opadu v povodí šumavských ledovcových jezer Plešného a Čertova. Hlavním cílem této práce bylo určit jaký je vliv odlišného chemického složení opadů na rychlost mineralizace a uvolňování N v půdách povodí studovaných jezer. Předpokládáme, že složení těchto opadů průkazně ovlivňuje mineralizaci / imobilizaci N. Založen byl čtyř měsíční laboratorní experiment, během něhož byly zvolené druhy rostlinného opadu podrobeny inkubaci při dvou rozdílných teplotách (0 a 10°C). Každé dva týdny byla stanovována rychlost respirace. V počátku, po jednom měsíci a na konci inkubace po 4 měsících byly v jednotlivých opadech provedeny chemické analýzy (celkový obsah C a N; uvolňování NH4+, NO3- a Pox ; obsah fenolických látek).

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.